Naší poslední akcí v roce 2002 byla předvánoční víkendovka na námi již oblíbené chatě Šumava v Hojsově Stráži. Díky rodičům, kteří nás omluvili ve škole, jsme mohli za zimními radovánkami vyrazit již v pátek dopoledne.

          O akci byl velký zájem, a tak se nás sešlo celkem 36. Obtěžkáni batohy, lyžemi, boby a dalšími sněhovými klouzadly jsme se vydali vstříc dobrodružství. Po celkem tříhodinové cestě jsme opět stáli na nádraží v Hojsově Stráži a čekal nás zhruba dvacetiminutový pochod na chatu.

          Po ubytování, vybalení a provedení nezbytných úkonů jako bylo např. povlékání postelí, jsme se všichni s chutí vrhli na připravenou svačinu. Počasí na Hojsovce nám neumožnilo vrhnout se podle plánu na místní svahy, neboť pro provozování zimních sportů chyběl jediný, avšak dost důležitý prvek - sníh. A tak jsme odpoledne i večer trávili na chatě a usínali s nadějí, že na zítřejším výletu do Železné Rudy, který nám vedoucí slíbili, se sněhu a radovánek na něm přeci jen dočkáme.

          V sobotu ráno jsme se po snídani vydali na vlak, který nás dovezl do Železné Rudy Po cestě již začínalo pršet, ale sníh (i když technický) na Samotách, kam naše kroky směřovaly, byl. A tak déšť nedéšť nazouváme lyže a vrháme se na sjezdovku. Ti, kteří mají s sebou "pouze" boby apod., odcházejí na přilehlý kopec, kde posléze podnikají krkolomné jízdy, pořádají závody ve slalomu apod. Když všem začíná být zima, vyráží do místní hospůdky na horký čaj a něco na zub.

          Čas rychle utíká a než se nadějeme je třeba vyrazit zpět na vlak. Na chatu přicházíme unavení, mokří, ale šťastní, že naše cesta za sněhem se přeci jen vydařila. Po návratu nás čeká svačinka a následně i dobrá večeře. A takhle to vypadá, když se spěchá za jídlem.

          Překvapením pro tento den není konec - mezitím, co jsme byli na výletě, nás navštívil Ježíšek a v obývacím pokoji nám kromě nazdobeného vánočního ministromečku nechal i dárky. Každý z nás nachází pod větvičkami plyšovou hračku a nějakou sladkost. Všichni usedáme v obývacím pokoji a společně si zazpíváme několik vánočních koled. Na flétnu nás přitom doprovází jedna z nejmladších účastnic - Eliška.

          A je neděle, den odjezdu. Počasí nám opět nepřeje, od rána prší, a tak nemůžeme vyrazit na plánovanou vycházku. Opět tedy přichází alternativní program - společenské hry, televize apod. Po obědě je nejvyšší čas na úklid a balení. V některých pokojích to vypadá jako po výbuchu a mnozí z vedoucích pochybují, že se jejich obyvatelům podaří vše uklidit. Nakonec jsou pokoje uvedeny do původního stavu, všechny věci v batozích, zbývá jen pár věcí, ke kterým se nikdo nehlásí. Své majitele najdou až cestou domů. Určení jedinci si dle zásluh rozdělují úkoly jako vynášení odpadků, luxování chodeb a úklid společných prostor. V 15.00 hodin je vše hotovo, nezbývá než se vydat na nádraží. Cestu nám ulehčuje sám majitel chaty, který nám odváží věci, a tak se nám šlape zlehka a zvesela.

          Okolo 19.00 hodiny dorážíme do Šťáhlav, kde si nás přebírají rodiče. Všichni máme o čem vyprávět. Díky těm, kteří pro nás tento výlet připravili.

Akce byla realizovana s podporou MŠMT