A jsou tu další mini prázdniny - tentokrát velikonoční - a s nimi i další naše akce. Vydáváme se na čtyřdenní výlet na Vysočinu, konkrétně do okresu Pelhřimov. Ve čtvrtek 17. dubna se scházíme na plzeňském vlakovém nádraží v počtu 11 dětí a 4 dospěláci a společně se vydáváme na poměrně dlouhou jízdu vlakem. Na trati mezi Plzní a Hříběcím, což je cíl naší cesty, jsme zdárně překonali všechna úskalí spojená s několika přestupy a téměř po šesti hodinách vysedáme z lokálky ve vesničce Hříběcí, která nám po následující 4 dny poskytne přístřeší.
Čeká nás sice ještě asi dvacetiminutový pochod, ale vzhledem k pěknému počasí nám cesta nevadí. Na jejím konci se před námi tyčí patrová budova školy v přírodě,kterou spravuje pelhřimovský dům dětí a mládeže. Společně s námi dorazilo i naše "doprovodné vozidlo",ve kterém se přivezly potraviny a další potřebné věci.
Pan správce nás provedl celou budovou, ukázal nám pokoje, jídelnu, klubovnu a další místnosti, které můžeme po dobu pobytu používat. Dostáváme rovněž povlečení a začíná vybalování, zabydlování pokojů a povlékání postelí.
Mezitím, co děti zápasí s peřinami, vyrábí pro ně šéfkuchař Vašek se svými pomocníky svačinku, která po dlouhé cestě přišla k chuti. Po chvíli oddechu vyrážíme ještě před večeří na prohlídku nejbližšího okolí, kde nás zaujalo především hřiště a u něj umístěný kolotoč. Po večeři pak někteří z nás usedají k Četnickým humoreskám, které běží v televizi, ostatní pak na svých pokojích či chodbách hrají různé společenské hry apod. Druhý den vyrážíme opět na místní nádraží, odkud nás lokálka odváží do nedalekého Pelhřimova.
Zde nás nejprve čeká prohlídka města, které nás zaujalo hlavně svým krásným náměstím, poté dostáváme nějaký čas na to, abychom si mohli nakoupit pár malých suvenýrů a po "obědě" na lavičkách na náměstí vyrážíme k hlavnímu cíli naší cesty,světoznámému muzeu kuriozit a rekordů, které je umístěno ve věži Jihlavské brány. Prohlídka exponátů, které jsou umístěny celkem v pěti patrech, nám zabírá spoustu času. A opravdu je toho k vidění mnoho, posuďte sami:
Fotek mohlo být daleko víc, ale bohužel byl v objektu zákaz fotografování, a tak většina exponátů zůstane jen v našich vzpomínkách.
Po prohlídce muzea vyrážíme do místní Městské zahrady, kde kromě různých houpaček, prolézaček a jiných atrakcí objevujeme i voliéry s nádhernými papoušky, klece s králíky a dokonce se nám podařilo spatřit i medvídka mývala.
Den rychle utíká a tak se musíme vrátit zpět na nádraží a "domů". Cestou z nádraží začíná drobně pršet a my si všichni přejeme, aby déšť do rána ustal. Měli bychom totiž opět vyrazit na výlet - tentokrát do nedaleké Jihlavy.Večer si zpříjemňujeme posezením u krbu za zvuku kytary. A chcete vědět, jak že správný zálesák rozdělává oheň v krbu, má-li k dispozici pouze jednu sirku bez krabičky a elektrický sporák? Dívejte se:
Bohužel ráno nás probouzí bubnování dešťových kapek, venku je zima a fouká silný vítr. Musíme se proto rozloučit s myšlenkou výletu do jihlavské ZOO a zůstáváme v budově. Vyhlašujeme proto soutěž v běhu po schodech, kdy nejprve proti sobě soutěží vyřazovacím způsobem dvojice závodníků, posléze pak probíhá závod všech na čas. Jasným vítězem se v kategorii kluků stává David, mezi děvčaty pak zvítězila Veronika. Místo medailí pak závodníci na prvních třech místech získávají malou sladkost
Další soutěží na dopoledne je pak soutěž v kreslení. Všichni mají za úkol namalovat, co všechno si zapamatovali z muzea kuriozit. "Odborná porota" je pak při vyhodnocování překvapena, co všechno našim malým kreslířům utkvělo v paměti. Všechny obrázky jsou krásné, a tak se nevyhlašuje pořadí, ale pouze vybírají ty opravdu nej. Odpoledne se pak již vyčasí natolik, že se vydáváme alespoň na vycházku po okolí Hříběcího.
Aniž jsme se naděli, je tu neděle, poslední den našeho pobytu v Hříběcím. Nastává nepopulární balení, úklid, fasování balíčků na cestu a příprava na odjezd. Přesto zbývá před obědem ještě pár minut nato ještě jednou vyrazit do okolní krásné přírody a objevit zde např. pasoucí se ovce, koně apod.
Po nedělním kuřátku se vydáváme na nádraží. Jde se nám velice zlehka, neboť naše zavazadla se vezou v autě, kam se po snědení zásob bez problémů vešla. V podvečerních hodinách pak vystupujeme opět na plzeňském nádraží, kde si nás přebírají rodiče.
Byl to vydařený výlet do krásné přírody Vysočiny a jistě se sem ještě někdy vrátíme.
Akce byla realizovana s podporou MŠMT