A jelikož nám v letošním roce jeden tábor nestačil, rozhodli jsme se uspořádat ještě jeden, a to desetidenní v srpnu na naší oblíbené horské chatě Libela, kam jezdíme na jarní prázdniny. Oproti našemu hlavnímu hradeckému byl početně o hodně skromnější, ale kapacita chaty nám neumožnila vzít s sebou více než 31 zájemců. Celý tábor byl zaměřený hlavně na turistiku v okolí Božího Daru a na rukodělnou činnost na chatě. V pátek 11. srpna jsme tak na autobusovém nádraží v Plzni nasedli do linkového autobusu a vydali se na hory.

          Boží Dar nás přivítal stejně vřele jako v zimě. Vybalili jsme sebe, zásoby, rozdělili se do pokojů,  sešli se ke společné poradě, kde jsme dostali informace od vedoucích, co nás na táboře čeká a pak se již pustili do první táborové večeře. Večer jsme si zahráli společenské hry a pustili film.

          Druhý den, navzdory dešti, jsme vyrazili na první obhlídku Božího Daru. Cestou jsme narazili na balíky slámy na polích, a ty samozřejmě nemohly zůstat bez povšimnutí. Vyřádili se na nich děti i dospělí.  A dokonce jsme objevili i pár krásných hub.

          Jelikož i odpoledne pršelo, začali jsme s některými rukodělnými pracemi, které si pro nás připravila Mirka. Malování na trička pomocí šablon, korálkování, výrobky s keraplastu či kůže. Je nás hodně, je proto nutné se vystřídat v několika dnech. K večeru došlo i na kytaru s naší Soničkou a vyhlášení nejlepšího houbaře či nejlepších koulečů slámy. Městečko Palermo pak spolehlivě uspalo každého hráče.

          V neděli se již počasí začíná umoudřovat. A to je dobře, neboť dneska se chystáme na vyhlášenou Ježíškovu cestu. Vyzvedáváme si soutěžní zápisníčky v místním Infocentru, a pak již vyrážíme. Volíme kratší, cca 6km dlouhý okruh, na kterém je celkem 13 soutěžních stanovišť. Na každém z nich nás čekal úkol, jehož řešení jsme si zapisovali do notýsků, a skoro u každého stanoviště pak nějaká zajímavá atrakce. Po projití celé trasy jsme v Infocentru obdrželi drobný dáreček a razítko do zápisníku.

          Nový týden začíná sluníčkem, a tak hurá do přírody …naše oblíbené balíky slámy, ringo, procházka po Božím Daru, to všechno je dnes naše….

          A jelikož jsme objevili, že rostou borůvky, po obědě jsme vyrazili na lov….a ten byl velice úspěšný. Po koláčích se pak  jen zaprášilo. A po návratu kam jinam než ven, když je tak krásně.

          I v dalších dnech střídáme pobyt v přírodě, procházky a výlety s rukodělkami, hrajeme společenské hry a mnohé další.  Na horách je prostě krásně.

          Ve středu vyrážíme na další výlet, tentokrát na naučnou stezku Božídarské rašeliniště.  Na stezce, která je kolem 3 km dlouhá a vede převážně po povalových chodnících, byly rozmístěny informační tabule, ze kterých jsme se dozvěděli mnoho zajímavostí o prostředí a vzácných rostlinách a živočiších, kteří se v rašeliništi nachází, několik zajímavých tvorů jsme i osobně potkali.

          Nezahálíme ani ve čtvrtek, tentokrát je cílem naší túry rozhledna na Klínovci. Stoupání z Božího Daru na Klínovec nám dalo sice zabrat, ale stálo to za to. Rozhledna, která byla nově rekonstruována před pár lety, poskytuje výhled do širokého okolí. Dozvěděli jsme se něco z její historie i současnosti, vystoupali na vrchol, kde bohužel díky počasí nebyl až tak velký rozhled. Škoda, že zbytek objektů je v dost špatném stavu.

          Navzdory předpovědi počasí máme i v pátek krásné počasí, a tak vyrážíme užít si sluníčka do dětského sportovního areálu Novako. A odpoledne stopovačka s úkoly.

          Tábor se pomalu chýlí ke svému konci, než ale začneme definitivně balit, čeká nás ještě jeden zajímavý výlet. Tentokrát Jáchymov a v něm návštěva štoly č. 1, ve které se nachází jáchymovské hornické muzeum. Cestu si krátíme různými hrami a i když je Jáchymov „dole“, musíme překonat několik kopců, abychom se dostali do cíle své cesty. Při prohlídce jsme se dozvěděli mnoho zajímavostí o dějinách hornictví v Jáchymově.

          A večer? Poslední večer na Božím Daru má už svoji tradici v podobě vypouštění lampionů přání. A tak sepisujeme svá přání na barevné lampiony a večer je jdeme společně vypustit.

          Je neděle, vstáváme neradi, protože víme, že to byla naše poslední noc na Libele. Nastává kolotoč balení a uklízení následovaný zakončením tábora s předáním drobných sladkých odměn a odjezd domů. Už nyní víme, že si budeme chtít tento srpnový tábor v dalším roce zopakovat. Bylo to moc prima.

Akce byla realizovana s podporou MŠMT