A jedéééém…..ozývalo se v sobotu 3. července u nádraží ve Šťáhlavech. Ptáte se kam? No přece na další ročník našeho velkého letního tábora, který již poosmé pořádáme na táborové základně Lomíček v Hradci u Stoda. Tak ještě zamávat rodičům a hurá za dobrodružstvím.
V letošním roce byl o tábor opět velký zájem, a tak se směr Hradec vydává celkem 104 účastníků…malí, velcí, holky, kluci a jeden pes. Všichni mají ale jedno společné, moc se těšíme na fajn 14 dnů, během kterých se opravdu budeme bavit. Tématem letošního tábora je totiž Bavíme se celý rok. Během pár dnů si proto proběhneme celý kalendářní rok a vyzkoušíme různé české i mezinárodní tradice.
A jsme tu, Hradec patří jen nám. Začíná klasický kolotoč setkání a vítání starých známých i seznamování nových účastníků, ubytovávání, vybalování kufrů, instruktoři a vedoucí si hledají nejvhodnější místo pro postavení svých stanů, kuchař se vrhnul do svého království, aby připravil první táborové jídlo….…no prostě první táborový den
A máme tu první společný nástup, všichni se shromažďují na ploše a začíná rozdělování do oddílů k jednotlivým vedoucím. Dokonce to vypadá, že stejně tak jako v loňském roce nemá nikdo připomínky k tomu, do jakého oddílu a s kým byl přidělen, a tak je za chvíli rozděleno a jednotlivé týmy se mohou vydat na procházku po okolí tábora, při které projednají svoji taktiku pro další táborové boje. A protože je opravdu krásné letní počasí, vedou všechny procházky přes místní lom. Před odchodem se ještě všichni seznamují s chodem tábora, s tím, co smí a nesmí, jak se chovat, abychom všichni celý tábor prožili v pohodě a bez problémů.
Přes noc vtrhla na základnu zima….je leden, mrzne až praští, a tak se odpoledne začínáme věnovat zimním sportům. Jednotlivé oddíly mezi sebou svedou boje v disciplínách typicky zimních…máme tady běh na lyžích, chůzi na sněžnicích, přenášení věcí v rukavicích, střelbu hokejkou na branku, sportovní kvíz či biatlon. Všichni se opravdu moc snaží, neboť vítěz má právo zvolit si barvu svých oddílových triček.
Po náročném sportování všem značně vyhládlo, a tak jsme se všichni vrhli do táborové jídelny, kde nás čekal výborný oběd od našeho Buráčka. Po odpoledním klidu jsme vyrazili opět k lomu, protože počasí, jak se zdá, nám v letošním roce opravdu bude přát. Po odpočinku u vody pak následovala Tříkrálová sbírka, stopovačka s hledáním pokladu, kterým přispějeme na Tříkrálovou sbírku. Na určené trase nás čekaly kreslící úkoly, každé stanoviště skrývalo jeden úkol, kdy jeden z oddílu maloval zadanou věc, profesi, zvíře, písničku apod. a ostatní hádali. Po uhádnutí úkolu se oddíl mohl posunout na další stanoviště. Večerní diskotéka pak rozproudila děti a dospělé.
Čas v táboře rychle letí, a tak se další den probouzíme do druhého zimního měsíce - února. Čeká nás Mezinárodní den mateřského jazyka, a tak po okolí tábora hledáme písmenka své barvy, luštíme tajnou zprávu, ze které se dozvídáme, kde se nachází její druhá část, pro kterou se pak následně vydáváme.
A cože nám to přinese měsíc třetí - březen? Březen je světovým dnem vody, a tak přicházejí na řadu soutěže s vodou. Všechny oddíly se ženou za dalšími body do celotáborové soutěže. A co je k jejich získání třeba? Ulovit ryby z rybníka, přenosit vodu z jedné nádoby do druhé jen pomocí lžíce, sestřelit míčky vodní pistolí, proplout nebezpečnými skalisky, pochytat uplavané ryby, štafetově přenosit mýdlové balonky či přenést vodu v ešusu na zádech.
Duben je tady a s ním Velikonoce. Po každodenní rozcvičce a snídani hledáme malovaná vajíčka. Na startu je vždy z každého oddílu jeden zástupce, od startéra uvidí, jaké vajíčko se hledá a následně se rozběhnou do vymezeného prostoru, kde je dané vajíčko. Kdo jej najde jako první a donese do tábora, získává bod pro družstvo. Oblíbené polévání děvčat o Velikonočním pondělí jsme trošku pozměnili, a tak se polévají jednotlivé týmy mezi sebou. Ani jsme netušili, jak se tato hra stane oblíbenou. Odpoledne pak hrajeme Živé pexeso, Čarodějnice či Kostkovanou.
V květnu slavíme Den vítězství. Kdo zvítězí ve vyhlášených mezioddílových turnajích v ringu, vybíjené a petangue? Velké souboje probíhají celý den, našim závodníkům musíme odpoledne umožnit i krátké načerpání sil u vody. No a večer…klasická májová veselice plná hudby a tance.
Červen - první jarní měsíc. Sluníčko svítí, a tak jsme se vrhli na výrobu oddílových triček. Tentokrát jsme zvolili savování. O tom, jak se nám to podařilo, svědčí následující fotografie.
Slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj přišli do Čech v červenci a s nimi k nám přišla i hlaholice, nejstarší slovanské písmo. A my máme za úkol nalézt ve vyznačeném prostoru písmenka české abecedy, vedle kterých je zároveň i přepis písmena do hlaholice. Potřebujeme nejprve nalézt celou abecedu, všechna písmena naší abecedy přepsat do hlaholice a následně pak v hlaholici napsat každý své jméno a příjmení. A tak hledáme, pátráme, opisujeme a sestavujeme, vždyť jde o další důležité body. Odpoledne pak patří návštěvám rodičů. Večer se uskuteční velká soutěž ve zpěvu pod širou oblohou.
Jelikož ani my nesouhlasíme s obchodováním s otroky, vydali jsme se v srpnu na dlouhou cestu, abychom podepsali několik petic a tím podpořili Světový den za zrušení obchodování s otroky. Cesta nebyla snadná, ale na místo podepisování petic jsme nakonec dorazili v pořádku všichni. Naše podpisy zaplnily všechna volná místa.
A je tu září a my musíme do školy. Ale nám to nevadí, těšíme se na předměty, které nás dnes čekají. Při matematice máme za úkol zpaměti spočítat příklad, který je rozmístěn na zadních stranách chatek, při chemii budeme poznávat chutě a vůně, nechybí ani hodina tělesné výchovy, při které se řádně proběhneme, při češtině si zopakujeme vyjmenovaná slova, zeměpis nás donutí několikrát "cestovat" do chatky či jiných částí tábora, abychom na stanoviště donesli věci, které máme. No a nesmí chybět ani ta nejdůležitější součást školy, oběd. Kdo sní nejrychleji bez pomoci rukou nakrájený rohlík? Soutěže jsme hráli po celý den, zpestřila nám je osvěžující svačinka…slaďoučký meloun.
Večerka je dnes brzy, protože druhý den, v měsíci říjnu, brzy ráno odjíždíme na celodenní výlet. Všechny oddíly společně jedou do nedalekých Domažlic. A tak hupky dupky z pelíšků, dnes bez rozcvičky, sbalit si nejnutnější věci, vyfasovat svačinu a pití a pak už rázným krokem na místní nádraží. Společně jsme si všichni prohlédli město Domažlice, někteří z nás si vystoupali schody na místní věž, někteří byli natolik znaveni velkým horkem, že zůstali dole ve stínu kašen. Čas zbyl i na rozchod, nákup suvenýrů, zmrzliny a dalšího občerstvení. Cestu zpátky už prospal asi každý z nás.
Po krátké regeneraci jsme večerní program věnovali výrobě halloweenských strašidel. Co na tom, že nebyly z dýní, ale z melounů? Na noční hře svítily stejně krásně.
Než jsme se nadáli, máme tu listopad, předposlední měsíc roku. V tomto měsíci je jeden z dnů vyhlášen za Den výživy, a proto si dopřejeme také něco výživného. Každý oddíl si musí uvařit polévku na ohni. Nejprve je potřeba vyluštit šifru, ze které se dozvíme, kde nalézt v okolí vše potřebné, tzn. kotlík, vodu, sirky, polévku, brambory, pak sehnat dříví, vytvořit si ohniště a začít…Vaříme na čas, ale hodnotí se i chuť. Kdo si od místních obyvatel vyprosí další ochucovadla, získá plusové body. Do táborové kuchyně si však pro ně nikdo nesmí. Vymetená obloha nás vybízí opět strávit odpoledne u vody, v podvečer si pak zahrajeme ještě několik zábavných her jako jsou oblíbená Monstra, hod vajíčkem apod.
A je to tady, nastal prosinec. Poslední měsíc roku, předposlední táborový den. Vyrábíme vánoční ozdoby, zdobíme vánoční stromečky, těšíme se na bramborový salát s řízkem. Silvestrovská veselice trvá do pozdních hodin, místo půlnočního ohňostroje, máme ohňovou show.
Po krátké regeneraci jsme večerní program věnovali výrobě halloweenských strašidel. Co na tom, že nebyly z dýní, ale z melounů? Na noční hře svítily stejně krásně.
Akce byla realizovana s podporou MŠMT