Šťáhlavy leží asi 14 km na jih od Plzně v údolí řeky Úslavy. Nad tímto údolím se na západě zvedá mohutný vrch Radyně, na pravém břehu Úslavy je táhlý hřbet, z něhož na třech místech vystupují skály zvané Melicharky. Na severu údolí se zdvíhá Sedlecká skála. Nedaleko naší obce se nachází státní zámek Kozel, v jehož podzámčí nalezneme rybník, který je chráněným územím (rezervací vodního ptactva).
      Jméno naší obce se v dnešním tvaru používá již od 15. století. Původ tohoto jména se dá vysvětlit obtížněji. Jméno Šťáhlavy se skládá ze dvou částí: Šťá-hlavy. První část je nejasného původu a je tu možný dvojí výklad: šča - souvisí se slovem stieti (tedy osada, kde se stínaly hlavy), druhý výklad vychází z téhož základu: šča - stč. Adj. Tščí - prázdný, holý (tedy osada, kde jsou holohlaví lidé). Možné je i to, že jméno Šťáhlavy vzniklo podle jména osoby.
      O vzniku naší obce se neví nic určitého, za rok vzniku se považuje rok 1239. V roce 1295 byly Šťáhlavy připojeny k Nové Plzni, ale po půl století se rozpadly v několik vladyckých statků. Rozdrobenost Šťáhlav nedovolila vzniknout většímu feudálnímu sídlu a tak vznikly dva gotické hrady mimo Šťáhavy - Lopata a Radyně. Od poloviny 15. století patřily Šťáhlavy Doupovcům z Doupova Po nich koupili panství Kokořovci, kteří nechali na návsi postavit novou tvrz, kde dnes stojí zámek. Kokořovci drželi panství skoro dvě století. Poté šťáhlavské panství koupila hraběnka Černínová. Heřman Jakub hrabě Černín nechal v roce 1762 rozšířit zámeckou kapli sv. Vojtěcha na chrám. Heřmanův syn Jan Vojtěch Černín přeměnil v roce 1813 chrám na farní kostel, fara byla zřízena v roce 1818. Po smrti Jana Vojtěcha zdědil panství Kristián z Valdštejna - Vartenberka, který nechal na hřbitově postavit kapli, v níž je hrobka Černínů.
      Zámek ve Šťáhlavech roku 1718 vyhořel, byl však znovu opraven. U zámku byl mlýn, pivovar, dále tu byla kořalna, u mlýna pila a v místech dnešní pošty a Obecního úřadu tři chmelnice a ovčín. Na Bambousku byla od roku 1710 vysoká pec.
      Jan Vojtěch Černín nechal postavit lovecký zámeček zvaný Waldschloss, který však vlivem lidové tradice dostal později jméno Kozel
      2. června 1794 byla ve Šťáhlavech zřízena samostatná škola, prvním učitelem se stal František Vorel. Vlastní budovy se však škola dočkala až v roce 1885.
      Od roku 1885 byla ve Šťáhlavech četnická stanice, k nejstarším spolkům u nás patří Sbor dobrovolných hasičů a Dělnická tělocvičná jednota založená roku 1908.V roce 1922 byla otevřena veřejná obecní knihovna. V roce 1931 byla postavena nová budova záložny, do níž se přestěhoval Sokol, v témže roce byl otevřen biograf "Svépomoc".V roce 1931 byla ve Šťáhlavech kromě železniční stanice také stanice autobusová., lesní a hospodářský úřad velkostatku, panský pivovar, vodní válcový mlýn, družstevní lihovar.
      Po druhé světové válce obnovil svoji činnost dělnický ochotnický spolek, pěvecký spolek Lumír, vznikl Český svaz mládeže. Velmi bohatá byla i produkce kina, místní lidová knihovna navázala na dobrou tradici obecní knihovny. Došlo k přestavbě školy, byla zřízena mateřská škola. Při základní škole pracovala pionýrská skupina
      V obci je zřízeno zdravotní středisko s ordinací praktického, dětského a zubního lékaře. Sport je ve Šťáhlevech zastoupen v první řadě házenou, jejíž tradice sahá až do roku 1921. V obci najdeme i oddíly tenisu a volejbalu..Více informací o současnosti: Obecní úřad Štáhlavy - Základní stránka úřadu.